Nemusím to překonat

To jsme si zase užili světa.

- když jsem napouštěl vodu do trubek v bytě, spálil jsem rozběhový kondenzátor u čerpadla. - když pak přijel elektrikář, neměli jsme vypnutý všechny kohoutky a vyplavili jsme koupelnu a předsíň. Ale voda zase teče, juch.

- zkusil jsem namontovat v koupelně umyvadlo a přišel na to, že jsme vyvrtali malej otvor na odpad. A já nemám nářadí, kterým bych to vyřešil. - taky nám ze zdi spadly starý hodiny. Střepy a lepidlo.

- při vybalování Jáně z ruky vypadla Kubíčkova vzpomínka na školku. Střepy a lepidlo. A pocit zmaru. - taky jsme byli na zahradě u Alči a Vovky v Deskách, abychom ji aspoň trošku pomohli uklidit - od září se po ní budou prohánět děcka. A to bylo hezký.

- a taky nám přišla konstrukce na skleník a pletivo na ohradu pro ovečky. A to bylo hezký, jakkoli si zase říkám, že by se tu šiknul někdo druhej silnej netěhotnej :)

- a opráším pomalu ale jistě svůj starší nápad, který se jmenuje #torzastromu

Celkově z minulýho týdne lezu ale dost rozbrnkanej, rozbitej a myslím, že to není jen těma pár spálenejma a znova slepenejma věcma.Bejvaly časy, kdy jsem si říkal: když ti to nejde, když se všechno sype, tak to prostě překonej. Přelez tu skálu, navrhni tu službu jinak, protlač svůj názor, když mu věříš, ukazuj na hodnoty, který jsou pro tebe důležitý a stůj si na nich, překonej ty těžkosti... A dělej to i když to bude bolet.

A pak mi došlo, že jsem za poslední rok a půl k mantře MUSÍM PŘEKONAT našel docela novej postoj. Naučila mě to myslím kombinace pandemie, terapie, rodiny a práce. Nemusím věci překonávat. Můžu si úplně v klidu sednout a říct si, že je v pořádku, že není každej den hezky. Že se nemusím přemáhat a popírat sám sebe. Teď to překonám a zejtra zase bude líp, teď vnímám tak, že ztrácím dnešek. A to mi za to nestojí. Došlo mi to v momentu, kdy jsem myl už dvě hodiny nádobí a přitom jsem prostě věděl, že mý místo je bejt zalezlej pod peřinou. Došlo mi to pozdě. Ale to vlastně nevadí, páč zejtra už to budu vnímat a chápat líp a reagovat, jak potřebuju. Aby mě z toho všeho překonávání do pár tejdnů zase nebolela hlava a nelítal mi tlak.

Roman Hřebecký

Roman Hřebecký

Prchávaje někdy od lidí vídám to, co jiní nevidí
Pomalší