To jsme si zase užili světa.
Mám pocit, jako bych si toho za poslední tři týdny odžil hrozně moc.
- Kubík se loučil se Šiškou a zatímco napoprvý při ofiko obřadu jsem to ustál ten úplně poslední den jsem férově obrečel. A hrozně doufám, že se nám povede z Pomalší přijet na některou ze slavností (hlavně tu Svatomaritnskou).
- Míša dostal vysvědčení. Žádný pořádný s jedničkama, jak by si přál děda, ale krásný slovní hodnocení, který toho vypovídá mnohem víc. Tak to bylo dojemný nadvakrát. Po prázdninách nás čeká komunitní škola a experimentování s projektem Napůl Domškolák
- projel jsem na kole snad všechny místa, na kterých jsem většinou brousil v Brně kecky při běhání, a rozloučil se s nima - bylo to moc hezký, dal jsem si na to čas.
- taky jsme udělali s kamarády Ahoj Brno - dík, že jste dorazili. Přišlo mi skvělý, jak velkej vozovej park kočárků máme k dispozici. Kdo by to před deseti lety řekl. A jak říká kamarádka Nela, lidi jako vy by se měli množit.
- přejeli jsme do Pomalší už tak nějak natrvalo. Ve starý dodávce jsem po cestě vzpomínal na úvodní pasáže knížky Když v ráji pršelo. Asi si ji budu muset zase přečíst.
- A propos dodávka. Tím, jak nás bude pět, nám přestane stačit naše KIA. Když jsem ji před pár lety kupoval, říkal jsem si, že jestli někdy budu řešit další auto, buď půjdu do carsharingu, nebo do elektriky, ale to jsem tenkrát nevěděl, kam nás vítr zavane. Takže teď pokukujem po něčem větším od Sharana po Transportera. Nebo líp s výměnou a doplatkem z naší strany za KIA ceed combi, která má nájezd do 80 000 a servisní knížku. Celkově do toho nechcem dát víc jak 300 000. Kdybyste o něčem věděli, dejte vědět.
- A kus minulýho týdne s námi trávili kamarádi. A včera se u nás zastavili další. Letos už to asi nestihnem, ale na příští sezónu poříme teepee, nebo dobrej vojenskej stan, abyste měli zázemí a klíďo u nás mohli trávit času, co hrdlo ráčí. A aji tady platí... kdybyste náhodou měli k dispozici nevyužitej bytelnej stan, jurtu, teepee..., umíme tomu dát krásnej život.
- ty bouřky v posledních týdnech nám trochu poházeli tašky, a páč na některejch místech držely mizerně už dřív, vzali jsme do ruky lepidlo a technickou pěnu a aspirujeme na cenu fušeřina roku, ale co, když to vydrží do příštího roku... a pak uděláme střechu novou.
- taky jsme začali konečně víc objevovat okolí. S kamarádama, s Jáňou a klukama... a taky jsem byl na bosatým vandru (to jako proto, že jsme šli bez bot jen s Míšou. Došli jsme k Vltavě, přespali ve stanu, přejedli se jahodama a borůvkama a zpívali a zpívali. Krásně nám bylo. Těším se, že vyrazím s Kubíčkem.
- nejhezčí pohled z domečku je, když piju kafe v kuchyni a dívám se, jak se na zahrádce batolí mrňata a Jáňa... to je vám takovej krásnej klid na duši.
- žijem teď trochu v krabicích a pytlích. Ale už máme postele, a pračku a ledničku. A tenhle týden to všechno pofackujem a zprovozníme vevnitř, ať pak můžem s klidem ven. Hezký je na tom to kutění. Vymyslet, jak si v místě, kde není zavedný plyn, udělat plynový sporák. A jak si radši koupit hasicí přístroj. A jak splašit trámy na dřevník zadarmo nebo za pár šupů. Jak využít domrtě materiál, který jsme podědili. Jak stlouct prkýnka a udělat umyvadlo... baví mě to moc.
- mám novej sestřih, hezkej je. A kluci taky maj.
- taky Matějovi je u Jáni krásně, nebo to tak podle ultrazvuku vypadá.
- jsem hrozně vděčnej za kamarády, kteří nám pomáhají s rozličným stěhováním, půjčováním věcí... vazby pomalinku navazujeme i na druhý straně republiky - vyměnili jsme starej gauč za vajíčka a zavařeninu a dostali k tomu nabídku pomoci, kdyby bylo třeba. Soused od vedle, co tam kempí v maringotce, nám nosí fotky, jak to u nás vypadalo dřív a klukům říká, ať mu říkaj dědo...
- a je teda hodně zajímavej pocit chystat se na zimu... mám z ní fakt velkej respekt. Elektrocentrála, mrazák, napakovat sklep, nový kamna, vylízt na komín a namontovat věc na větší tah, napakovat se dřevem... přežít první zimu bude halt pro děcka z města prubířskej kámen.
