“Nepotřebujete něco dovézt?” ptala se nás sousedka, když jsme teď byli pár týdnů doma kvůli covidu. “Ani ne, my máme zahrádku.”Přijde mi to pořád jako kouzlo, co všechno se dá doma vypěstovat hned první rok a jak dlouho člověk nepotřebuje obchod. Vajíčka a mlíko teď měníme za zeleninu, jogurtovač jsme sehnali z druhé ruky. Maso máme od myslivce… ještě pořešit olej, ocet, mouky a nějaký luštěniny jako třeba cizrnu a čočku, a půl roku nemáme hlad. A druhá půlka? Na tu se připravujem svědomitě taky, jen to asi trochu potrvá, než ji zmáknem.
Nepotřebujete něco dovézt?
