Inzerát na chaloupku, ve které chceme bydlet

Doma jí s Jáňou a klukama říkáme Chaloupka na vršku, ale vlastně chceme, aby byla někde v podhůří Bílých Karpat, Hostýnských vrchů, Železných hor nebo Žďárských vrchů.

Aby byla velká tak akorát pro nás čtyři — kuchyně, dva až tři pokoje.

A mohla by mít kůlnu nebo menší stodolu na vercajk, i když tu si umíme postavit.

Aby byla suchá s dobrou střechou nebo aspoň krovem, páč vyměnit tašky a udělat klempířinu zvládneme. Klidně k menší rekonstrukci — svázat zdi, udělat rozvody, zavést plyn, vyměnit okna a dveře zmáknem. Nechat jen obvodový zdivo a stavět to celý odznova ale nechceme.

Sníme si o tom, že stojí někde na kraji vesnice v klidu a tichu — protože z Brna chceme hlavně pro to, že nám dělaj auta rambajs pod barákem a vůbec je na nás město už nějaké rychlé a hlučné.

Že kolem ní je hezká velká zahrada 2–3 tisíce metrů. A nedaleko louka nebo sad, o který se staráme.

Že na zahradě je studna, vzrostlé ovocné stromy a třeba tam i protýká potok. A že tam budeme hospodařit permakulturně.

Že je to celý v hezký přírodě, kousíček od lesa a dá se tam běhat po kopcích.

Že buď přímo ve vesnici nebo nejvýš pár kilometrů od ní je základka, kam chodí rádi naši kluci a že nedaleko je nějaký městečko, kde je nějaká ta střední.

A fér je taky říct, že na to nemáme jmění. I s rekonstrukcí se chceme vejít do 3,5–4 milionů.

Nechceme jenom romantický bydlení

Možná si teď řeknete, že rozmlsaný měšťáci chtěj vypadnout z Brna za romantikou. Jo, kousek pravdy na tom je.

Možná znáte ten pocit, že jedete na dovču do Karpat, Orliček, k Humpolci, do Český Kanady a je vám tam tak nějak milo. Někde (zdravíme Vyškovec) tak moc milo, jako byste tam byli doma. A možná znáte ten pocit, že když přijedete do místa, které by mělo být vaše doma (ahoj brněnská Uličko), tak to v srdci a u žaludku cítíte už prostě trochu jinak.

Tak nějak je to s námi.

Chceme z města do přírody.

A pak taky chceme být v místě, kam přijdeme, užiteční. Lidem, přírodě, prostředí. Moc chceme to, čím se dneska živíme, co nás moc těší (kritické přemýšlení, propojování lidí s cílem přinést řešení složitých věcí, smysluplné nakládání se zdroji, materiály, odpady, ochrana krajiny a přírody… ), využívat pro místo, kam se přestěhujeme. Chceme tam zapadnout a pomáhat. Ne si tam v klidu žít a nic místu nevracet.

To jsme my — Jana, Roman, Míša a Kuba.

Tenhle text píšeme proto, abychom nabídli sebe. A abychom své kamarády, známé… prostě vás všechny poprosili:

Jestli víte o chaloupce na vršku, kde by nám bylo hezky, nebo jestli na ni někde narazíte, ozvěte se nám (roman@pabeni.cz nebo 777880690). My už se pak postaráme o všechno ostatní.

Díky.

Roman Hřebecký

Roman Hřebecký

Prchávaje někdy od lidí vídám to, co jiní nevidí
Pomalší