Ahoj, Matýsku

přeju Ti, aby Ti bylo na světě hezky. Snad k tomu máš dobře nakročeno, protože ses narodil mámě, která je ten nejpřímější člověk, kterého znám. Máš dva skvělý bráchy, díky kterým bude svět kolem Tebe nádherně barevnej. Máš milující babičky a dědy a strejdy a tety, na které se můžeš spolehnout. A narodil ses do Pomalší. Našeho nového Skřítečkova. A protože jsi sem přišel chvilinku po nás, budem ho objevovat spolu, jo?

Přeju Ti, abys rostl a sílil tak akorát, jak uneseš. Abys dokázal poznat, kdy má smysl tlačit a kdy je třeba se stáhnout. A abys taky poznal, kdy už jdeš za hranice své chuti, energie... a uměl říkat DOST tlaku okolí.

Svět, do kterýho se rodíš, je složitej a bude čím dál těžší se v něm vyznat. Ukážem Ti doma pár cestiček, kudy jít, ale moc Ti přeju, abys měl vždycky dost prostoru a chuti vybrat si svou cestu sám. Svobodně. S mírem v srdci.

Přeju Ti, abys, až budeš unavený, byl unavený od radosti. Aby, až se budeš v noci budit starostmi, to byly starosti krásně vzrušující, ne úmorné a ubíjející. Abys uměl házet za hlavu malichernosti. Když budeš chtít, budu Ti při tom k ruce. Nejsem v tom nijak zvlášť šikovnej, ale už jsem prošlapal tolik slepých uliček, že by to pro Tebe mohlo být užitečný.

Tak ahoj, Matýsku. Buď tu s námi na světě rád.

Roman Hřebecký

Roman Hřebecký

Prchávaje někdy od lidí vídám to, co jiní nevidí
Pomalší