Poprvý stavět májku

Rychlé deníkové zápisky z Pomalší a fotky z druhé půlky dubna.

15. dubna

Z tý slavný trojice to-doček by stromy a synové byli dost v cajku. No a dům teda prubnem do pár let. Zrekonstruovat. Ne postavit. Ale co jsem za posledních pár tejdnů navnímal, rekonstrukce je větší sranda než novostavba.

16. dubna

Tak jo, dnešek byl tak akorát. Ráno uvařit, pak projít sad a zbavit stromky prorostlýho pletiva a okusu, odskočit si na strategické plánování a workshop o nerůstu, pak si dát trénink s kalačem a cihlovejma zdma a nakonec hezky v teple mrknout na Tři bratry. Je to tu prostě hezký.

17. dubna

Hodonice jsou místo s náramnou atmosférou. Podobnou jsem cítil vloni v Králově mlýně v Krušných horách. Jen tady v Pomalší je super, že už jsme poznali ty, kteří bývalou vesnici vdechujou nový život. A taky jsme dneska seděli u ohně s partou dalších lidí. A bylo to hezký. Vlastně moc nepamatuju, kdybych byl tak plný dojmů.


25. dubna

To jsme si zase užili světa.

  • založili políčko, abysme za rok mohli sít,
  • vymydlili podlahu v jednom pokoji a uvidíme, jestli půjde pryč aj beton,
  • sundali strom - tadá, naučil jsem se o víkendu s motorovkou a flexou,
  • spálili asi tunu na prach prožraných trámů,
  • roztřídili skládku a začnem ji pomalu vozit do sběrnýho dvora,
  • dali do cajku zahrádku, na kterou koukáme z okna. Za chvilku bude rebarbora, -> přivítali první návštěvy,
  • začali jsme se kamarádit s místníma kočkama.

27. dubna

Fuuuu a tři tuny bordelu jsou na sběrném dvoře. Poslední jely starý pneumatiky. Teď ještě další tři tuny eternitu, pořádně projít pozemek a blízký okolí a prosít pár tun hlíny, kde víme o střepech a dalších hnusech. A pak hurá na novou střechu.

30. dubna

Poprvý v životě jsem pomáhal stavět májku. V Hodonicích stála možná poprvý po 60 letech. Hezky nám bylo.

#zitpomalsi